CO ZDE NAJDETE

Najdete zde hlavně inspiraci, jak si užívat les a současně přispět k lepšímu duševnímu a tělesnému zdraví.

 

Les vás nejen v létě ochladí a v zimě zmírní chlad. Nabízí další potěšení pro smysly jako je vůně listí, pryskyřice, ukonejší sluch šustěním listí a zpěvem ptáků. Sáhnete si na kůru stromu, pohladíte mech a do ruky vezmete kamínek. Rozvine i další smysly, to je ten zvláštní pocit, který po nějaké době v lese dostanete. Pro vytvoření těchto stránek mě inspirovala kniha Šinrin-joku od Dr. Qing Li a další publikace zabývající se životem stromů. Velký respekt patří také přednímu českému botanikovi p. Václavovi Větvičkovi, který vydal souhrnnou knihu Stromy a keře, mé životní lásky.

Spojení pobytu v lese a chůze je člověku nejpřirozenější a umožní vám hluboce dýchat. S každým nádechem dostanete lesní medicínu do svého těla, s každým nádechem uvolníte napětí a starosti. 

 

Les je fascinující prostředí, stačí si jen sednout a tiše pozorovat. Neznám jednoduší relaxaci, která přispívá duševnímu i tělesnému zdraví. Jakmile začnete les navštěvovat pravidelně, vytvoříte si k lesu vztah, který vás časem povede k jeho ochraně. Ty nejlepší řešení bývají většinou velmi jednoduchá a na dosah, to přesně les je.

Stránky neslouží ke komerčním účelům a jejich jediné poslání je otevřít cestu člověka ke stromu.

JAK NA LESNÍ TERAPII
shutterstock_112774186.jpg
ČAS

Rezervujte si pár hodin, ideálně 2 denně. Zní to asi složitě, ale za pokus to stojí. Osvěží vás ale i 20 minut chůze po lese nebo parku. 

Pojízdné borovic
STEZKA

Sedněte si a zkuste se zaměřit na to, co na své stezce chcete prožít. Máte chuť setkat se s vodní plochou, s jehličnatými stromy, listnatými. Máte v dosahu stromový park nebo prostě zkusíte novou a další stezku.

Fern Plant
OBTÍŽNOST

Variace stezek je široká, záleží na tom, na co se cítíte. Po rovině, kopce, skály, s kočárkem nebo malými dětmi. 

NAJDI SI SVŮJ STROM

Po toulkách přírodou narazíte jistě každý z vás na "svůj" strom. Bude to strom, který zvláštně upoutá vaši pozornost a dost možná se ho budete chtít dotknout. Dotyk je důležitý, borka nebo běžněji kůra stromu je něco jako kůže. Dotykem se také dostáváte do velmi blízkého pole stromu, které vás z hlediska elektromagnetických vln dokáže příjemně stimulovat. V létě bude pod stromem jako v té nejoptimálněji klimatizované místnosti a v zimě zase zmírní chlad. V blízkosti stromu také čicháte lesní směs vůní a přátelských bakterií. Zelená kolem vás a pronikající světlo skrz listy stromu uklidňuje oči. 

Ke stromu se můžete opakovaně vracet. Věřte, že pokud budete pokorní a ke stromu budete přistupovat s náležitým respektem, pokaždé odmění vaše setkání stále příjemnějšími pocity. Vznikne pevné přátelství, které vás v těžkých chvílích bude podporovat a v těch šťastných doprovázet.

Zvlášť velkým zážitkem je spánek u stromu. Nemusí jít nutně o nocování, které je vhodné pro dobrodružné povahy, stačí i krátký spánek několik minut. Spánkem totiž většina z nás vypne mozek, případně ho nechá napospas a vnitřně mu nevěnuje pozornost. Naše soustředění je velmi důležité, v optimálním případě se snažíme myšlenky utišit nebo je necháme volně protékat bez další analýzy.

ZAJÍMAVOSTI O STROMECH

Stromy byly ve vědeckém zkoumání poměrně upozaděny. Někteří lesníci a zároveň vědci se nyní začali krůček po krůčku věnovat výzkumu stromů. Očekávejme dech beroucí až mrazivé odhalení, co všechno stromy jsou a co je v jejich schopnostech. Velmi zajímavé informace získáte např. v knize Příběhy stromů, co nám o sobě vyprávějí od Petera Wohllebena.

Již poměrně běžnou vlastností stromů je čištění vzduchu a obohacování vzduchu o přirozenou vlhkost. Mnohem zajímavější je ale komunikace stromů mezi sebou. Např. napadené stromy Lýkožroutem smrkovým (kůrovcem) vysílají pachový signál dalším stromům v okolí o svém napadení a zvyšují tak šanci na vyšší ochranu. Přesto smrkové lesy nejsou v naší vlasti původní, teplem a suchem trpí, tedy jejich kondice není vůbec ideální. Proto velmi často podlehnou napadení a vznikají tak obří kalamity.

Stromy se umí také vzájemně podporovat, tzv. krmivé druhy stromů (např. buky) své děti drží blízko svého kořenového systému a částečně je také podporují cukrem, který získávají procesy ze slunečního svitu. Vzácnější, i když ne zdaleka neobvyklá je například podpora větví nebo kmene jiným stromem a to záměrně. Dotyk kořenových systémů jednotlivých stromů a dokonce druhů stromů zřejmě slouží i jako komunikační kanál. Dech beroucí je pohled na celý les, kde de facto mnoho kilometrů vzdálená strana dokáže na dálku informovat druhou.

MÝTY A LEGENDY

Naši předkové věřili nadpřirozeným bytostem a bůžkům, kteří byli zabydlení ve stromech nebo v seskupení stromů. Mluvilo se také o tzv. temných stromech, u nichž byly spáchané násilné skutky, nehody nebo jiné nepříjemnosti. V současné době pokračuje v mnohých lidech víra ve stromové víly (dryády) a drobná stvoření, které pouhým okem nespatříme. Pohledem do koruny stromů každopádně získáte velmi zvláštní mystický pocit. Šumavští usedlíci dodnes popisují tajemné obří zářící postavy v lesích.

 

Své speciální poslání měly i aleje nebo dominantní stromy v krajině. S příchodem křesťanství byly zvyky a úcta ke stromům potažmo božstvu zapovězeny. Jediným zvykem v naší vlastí, který podle dávné pověsti vzala kněžna Ludmila na milost, bylo vysazování stromu za narozené dítě. Její vnuk, svatý Václav má hned několik stromů. Zůstaly také staré skryté zvyky, jako je kácení májky nebo pletení pomlázky z vrbového proutí. Staří Keltové např. místo znamení zvěrokruhu používali druhy stromů a každému z nich přiřkli charakterové rysy.

Památných stromů je v Česku hodně, spousta z nich je opředena legendami většinou z období raného středověku. Legendy např. velmi poutavě sepsala Marie Hrušková v knize Příběhy památných stromů Čech a Moravy.